CO UKAZUJÍ DATA
Rok 2026 na pšenici: půda rozhodovala skoro dvakrát víc než loni
Srovnal jsem tři sezóny ozimé pšenice na zhruba 55 tisících polích ročně. Rok 2026 vyšel ze všech tří nejslabší a zároveň v něm nejvíc záleželo na tom, kolik vody půda udrží.
Co vyšlo
- V roce 2025 mělo slabý porost asi každé dvacáté pole pšenice. V roce 2026 každé čtvrté.
- Rozdíl mezi pětinou polí na nejhorších a nejlepších půdách byl v roce 2026 skoro dvojnásobný proti roku 2025.
- Plodiny na půdu reagovaly různě. Nejvíc kukuřice na zrno a jarní ječmen, pšenice uprostřed, řepka skoro vůbec.
Proč na tom záleží
Kdo v takovém roce srovnává svá pole se sousedovými, srovnává z velké části půdu. Proto při hledání polí, která zaostávají, vliv půdy nejdřív odečítám. Teprve to, co zbude, stojí za otázku, co se na poli dělo.
Co z toho neplyne
Je to hustota porostu ze satelitu, ne výnos. A je to první výpočet, zatím bez nezávislé kontroly. Neříkám, proč byl rok 2026 slabší; srážky a teploty jsem do srovnání nezapojil.
Jak jsem k tomu došel
Nejvyšší hodnota indexu zeleně (NDVI) ze Sentinelu 2 v dubnu až červnu, pole ozimé pšenice od 2 ha. Průměr: 2024 0,857, 2025 0,885, 2026 0,836. Podíl polí pod 0,80: 15 %, 5 % a 25 %.
Zásoba využitelné vody v půdě je odhad z bonitovaných půdně ekologických jednotek pro hloubku kořenů 0,8 m. Na každých 10 mm vody navíc proti okolí rostl vrchol zeleně o 0,0049 (2024), 0,0035 (2025) a 0,0065 (2026). Pětina polí na nejhorších půdách byla pod průměrem okolí o 0,011 v roce 2025 a o 0,020 v roce 2026.
V roce 2026 podle plodin, změna na 10 mm vody: kukuřice na zrno +0,0085, jarní ječmen +0,0069, ozimá pšenice +0,0059, kukuřice na siláž +0,0048, ozimá řepka +0,0008. Spočítáno 8. 10. 2026.
Pole a plodiny: veřejný registr půdy a deklarace plodin, Ministerstvo zemědělství ČR. Snímky: Copernicus Sentinel 2. Půda: bonitované půdně ekologické jednotky, Státní pozemkový úřad.