CO UKAZUJÍ DATA
Po čem roste pšenice nejhustší: 180 tisíc polí ze satelitu
Prošel jsem ze satelitních snímků 180 157 polí ozimé pšenice v Česku a u každého jsem se podíval, co na něm rostlo rok předtím. Vyšlo to, co agronom čeká, jen poprvé spočítané na českých polích v takovém rozsahu.
Co vyšlo
- Po máku, řepce a luskovinách je pšenice na jaře hustší než po obilnině.
- Platí to i uvnitř jednoho podniku a na tomtéž poli v různých letech, takže to není jen rozdíl mezi lepšími a horšími podniky.
- Slabých porostů je po obilnině zhruba o 10 až 15 procentních bodů víc než po řepce nebo máku. Rok od roku to kolísá.
- Luskovina není jedna: po hrachu je rozdíl větší než po sóji, která se sklízí pozdě a pšenice po ní jde do země později.
Co z toho neplyne
Satelit vidí hustotu porostu, ne výnos. Neříkám, kolik tun nebo korun předplodina dělá, a neříkám, že rozdíl způsobuje ona sama. Zhruba dvě pětiny rozdílu u máku a řepky jsou vidět už v březnu, takže velkou roli hraje dřívější setí a vzejití. U kukuřice a brambor se výsledek mezi roky liší natolik, že jedno číslo neuvádím.
Jak jsem k tomu došel
Pole ozimé pšenice od 2 ha z deklarací plodin, roky 2020 až 2026. Celou republiku pokrývají roky 2024 až 2026 (92 % polí), starší roky jen vybrané oblasti. Ukazatel je nejvyšší hodnota indexu zeleně (NDVI) ze Sentinelu 2 v dubnu až červnu. Každé pole se srovnává s průměrem pšenice ve stejné oblasti a roce.
Rozdíl proti pšenici po obilnině: mák +0,048, řepka +0,037, hrách a luskoviny +0,031. Na tomtéž poli v různých letech: mák +0,039, řepka +0,029, luskoviny +0,032. Hrách sám +0,043, sója +0,019. Běžný rozptyl mezi poli ve stejné oblasti a roce je 0,058. Výsledek prošel nezávislou kontrolou na všech polích 5. 10. 2026.
Rozdíl není očištěn o půdu, termín setí, zpracování půdy, hnojení ani odrůdu.
Pole a plodiny: veřejný registr půdy a deklarace plodin, Ministerstvo zemědělství ČR. Snímky: Copernicus Sentinel 2. Půda: bonitované půdně ekologické jednotky, Státní pozemkový úřad.